Peter Michalík: Revoluce v evoluci / 3.díl /

15. listopadu 2014 v 21:00 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
V předchozím díle jsme pokračovali v rozboru e-knihy Petera Machalíka, Revoluce v evoluci. Znovu jsme se setkali s evergreeny, jako je slepá náhoda, přechodná stádia v současnosti či vývoj jako nástroj ke zdokonalování organismu jako takového. Byli jsme autorem poučeni pomocí jeho rychlokurzu genetiky, ke kterému jsme provedli několik komentářů a upřesnění a přidali jsme několik detailů. Řekli jsme si něco o nekódující DNA a o tom, jak skutečně může potvrzovat evoluci. Na druhou stranu jsme si řekli čím by mohl být způsoben fakt, že krytosemenné rostliny mají mnohonásobně delší genetickou informaci než člověk. Zajímavou vložkou byl vývoj peří a křídel u dinosaurů. Konečně jsme si řekli, jak se to má s mutacemi a zmínili jsme další hybné síly evoluce. Velkou roli sehrálo jakési "to" několikrát použito autorem, které nejspíš pro nás všechny zůstane navždy záhadou.
V tomto díle nás čeká bohužel vysoce faktografický rozbor několika dalších kapitol (a mé znalosti histologie a organologie jsou omezené, tudíž k napsání tohoto článku bylo použito mnoho zdrojů), které se však skládají hlavně z odrážek s různými pojmy. Pochopím tedy, když článek nebudete považovat za jeden z nejzáživnější, ani pro mě nebylo moc záživné ho psát. Zároveň je někdy důležité brát článek v kontextu s knihou (ostatně jako vždy), protože někdy se může zdát můj monolog, např. o slzném aparátu, tak trošku nesmyslný.
Pozn.: Tento článek jsem rozepsala v září a vracím se k němu nyní, v listopadu. Proto je možné, že se bude měnit styl psaní.


Regulační procesy

Tato kapitola je z 90% jen výčet různých metabolických dějů, které autor označuje jako regulační procesy (ačkoliv některé z nich nemají s regulací nic společného). Je vyzdvižena preciznost těchto pochodů a vše zdůvodněno tak, jak nás to provází celou knihou - inteligentním designem. Jak už jsem zmínila, všude je použito slovo regulace, i když přesnější pojem by bylo "udržování stálé hladiny..."; nejde totiž jen o snižování (onu regulaci), ale i o zvyšování.
Vznik funkcí souvisí s vývojem orgánů, které je vykonávají. Příkladem může být již v prvním díle zmíněný vývoj komor u srdce (u obojživelníků neexistující, u plazů částečná, u krokodýlů, ptáků a savců již zcela vyvinutá), díky které se nemísí okysličená krev s neokysličenou. I toto se zdá být "precizně navrženo", i když za prvé za vším stojí vývoj, tudíž to nebylo navrženo, a za druhé se u některých živočichů tato krev stále mísí, tudíž to není ani precizní. Jsou tedy procesy uvedené v knize opravdu tak bezchybné a dokonalé, inteligentně navržené?
Udržování stálé teploty těla (termoregulace) probíhá v těle teplokrevných živočichů. Stálá teplota je nezbytná pro správné fungování metabolismu a pro průběh enzymatických reakcí[1]; již při teplotě nad 41°C hrozí poškození nervových buněk, při teplotě pod 28°C naopak hypotermie. Termoregulaci řídí hypothalamus (část mozku), který získává signály pomocí termoreceptorů.[1] V těle vzniká velké množství tepla činností vitálních orgánů (srdce, játra, ledviny, mozek...). Nadměrného tepla se tělo zbavuje fyzikálními procesy, jako je sálání či pocení (které mělo svoji vlastní odrážku, nejspíš ho autor považuje za kapitolu samu o sobě). Při nízkých teplotách se tělo naopak brání napřímením chlupů v důsledku stahu svalu - vzpřimovače chlupu. I přes tyto a další opatření (tuková izolace a další) však může dojít k úžehu, úpalu i podchlazení.
Udržován správné hladiny cukru v krvi (glykemie) je zaštítěno dvěma hormony produkovanými Langerhansovými ostrůvky slinivky břišní - známým inzulinem, který hladinu cukru v krvi zvyšuje, a méně známým glukagonem, který jakožto antagonista inzulinu hladinu cukru v krvi zvyšuje. Každý hormon má však svou hyperfunkci i hypofunkci - neblahý efekt v případě, že je až moc či pomálu. V případě inzulinu jeho větší dávka vyvolává neklid a třes v důsledku vychytávání glukosy z krve. Jeho hypofunkci zná snad každý z nás - diabetes mellitus. Když dojde v chybě u samotné řídící jednotky, špatně je pak něco "regulováno". Preciznost nepreciznost.
Další na řadě je regulace tuků. Nevím, co tímto pojmem chtěl básník říct, snad to, že dochází ke spalování tuků? Tuky nejsou sami od sebe regulovány, jsou pouze používány tehdy, když jsou třeba. A vada na tomhle neexistujícím procesu? Náhodný obézní tvor.
Vylučování trávící šťávy je řízeno nervově a chemicky - pomocí hormonu gastrinu, požitím bílkovin či alkoholu.[2] No a kde je kiks? Co takové překyselení žaludku?
Regulace "množství dopadajícího světla v oku pomocí duhovky..." (bylo by fajn uvést že to světlo dopadá na sítnici, takhle tu máme opět nějaké dopadající světlo a co ho stíní, ale nemáme tu napsáno kam dopadá, snad příště..). Duhovka obsahuje svalová vlákna, díky kterým dokáže dopadající světlo regulovat. [3] Před zíráním do Slunce nás však ani ta nejlepší duhovka na světě neochrání.
Zaostřování (akomodace) jsme schopni pomocí kontrakcí svalu musculus ciliaris, který je součástí corpu ciliale - řasnatého tělíska. Zvětšuje se zakřivení čočky a to pomáhá k zaostření na sítnici oka.[4] I tu jsme omezeni, a to nemusíme mít ani poruchu zraku. Objekty na určitou malou vzdálenost od oka nedokážeme zaostřit, ani kdyby jsme se rozkrájeli.
Koordinovaný pohyb očí je při pohybu zabezpečen pomocí signálů vysílaných z periferních nervů přes vestibulární vlákna do středního mozku,[5] který je zodpovědný nejen za koordinovaný pohyb očí, ale za koordinaci celého těla. Jistě jste však někdy slyšeli o šilhání či "líném oku"...
Řízení stability a rovnováhy je doménou mozečku. Stabilita a rovnováha jako taková je zajištěna stato-kinetickým (rovnovážným) ústrojím, součástí středního ucha. Statické čidlo slouží k vnímání polohy. Obsahuje drobné vlásky a malé krystalky vápenatých solí. Když se např. obrátíme hlavou vzhůru, krystalky se vychýlí ze své obvyklé polohy, podráždí určité vlásky a organismus tak pozná, že je vzhůru nohama. Kinetické čidlo slouží k vnímání pohybu fungující na podobném principu. Kromě pátečních nocí nás však může rovnováha zradit i hůře a vážněji, např. poměrně běžná kinetóza či vážnější Menierův syndrom. [6]
Na řízení pohybů těla se podílí mozeček, střední mozek, čelní lalok koncového mozku, pohyb je praktikován pomocí svalů. I přes veškerou důmyslnost se pořád můžeme setkat s ochrnutými.
Vylučování slin je zajištěno třemi párovými slinnými žlázami - příušní, podjazykovou a podčelistní. Člověk by řekl, že taková prkotinka snad ani nemá poruchu. Opak je pravdou - xerostomie neboli suchost v ústech je následkem snížené tvorby slin.[7] Další poruchou je Sjögrenův syndrom, poměrně vzácné autoimunitní onemocnění, jehož vyvolávací faktor není známý. Vyvolává již zmíněnou xerostomii a napadá i další sekreční žlázy těla.[8]
Slzy jsou vylučovány slzným aparátem, který se skládá ze slzné žlázy glandula lacrimalis a systému vývodů. Jejich funkcí je zvlhčovat oko. [9] Slzy se tvoří v množství asi 0,5 až 0,6 ml za 12 až 16 hodin, ve spánku se slzy netvoří. Jsou produkováni slznými, hlenovými a tukovými žlázami či buňkami. Jsou z 99% tvořeny vodou a dále obsahují bílkoviny rozpustné ve vodě - albuminy a globuliny, minerální soli, tuky, hlen, protibakteriální lysozym, betalysin a oloupané epitelie (= sloupané kousky tkání, které vystýlají dutiny a pokrývají povrchy, pozn. autorky). Může však dojít jak k zánětu slzní žlázy, tak k nemocem slzných cest. [10] Více o onemocnění víček a slzného aparátu najdete např. v této bakalářské práci optometričky Kláry Kysilkové z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Dále jsou vyjmenovány procesy, ke kterým nemám co vysvětlit, jelikož jsou opět použity ve významu "regulace dané věci", a některé z nich jsou buď použity tak nešťastně, že nevím, co tím chtěl autor říct, nebo si nejsem vědoma toho, že k nějaké regulaci vůbec dochází.

"Regulace enzymů štítné žlázy" - Autor měl nejspíš na mysli hormony - tyroxin a trijodothyronin. Pokud jde o regulaci těchto hormonů (ne enzymů), opět probíhá chemicky, tzn. pomocí hormonů produkovaných adenohypofýzou. Není však vzácností jak nadbytek, či naopak nedostatek těchto hormonů. Lidé s nadbytkem bývají hubení, s vypoulenýma očima, se strumou. Nadměrně se potí a bývají nervózní - celý jejich metabolismus bývá zrychlený. Nedostatek vede k opačnému efektu - zvýšená váha, zpomalený metabolismus, únava.
"Regulace růstu" - o regulátorech růstu (především fytohormonech), mluvíme pouze u rostlin. Co se živočichů týče, zde jde spíš o hormon somatotropin, který růst podporuje, tedy dělá opak regulace.
"Melatonin - řízení denního cyklu těla" - ???, nevím moc, co k tomuto dodat. Melatonin jakožto hormon vytváří takové "vnitřní hodiny". Opravdu ale nevím, proč ho autor uvádí.
"Regulace erotického vzrušení" - Opět nechápu, na co autor naráží. K žádné regulaci nedochází, snad jen k potlačování, ke kterému dochází z důvodu sociálních a morálních norem. Pokud se mýlím, opravte mě, a já opravím toto tvrzení.
"Testosteron" - ???, nechápu v kontextu regulace
"Endorfiny" - ???, nechápu v kontextu regulace
"Regulace rychlosti pulzu srdce" - Nevím o žádné regulaci
"Dýchání (v noci přepne na automatiku)" - Vlastně jede automaticky pořád, ale o to nejde. Nechápu kontext.
"Imunitní mechanizmy těla" - Nechápu v kontextu regulace.
"Regulace tvorby krvinek" - autor asi myslel ty červené. K tomuto tématu poví víc moji v tomto ohledu vzdělanější kolegové z Karlovy Univerzity.
"Regulace množství tekutin v těle" - Opět nevím, co přesně autor myslel. Vylučování moči? Pocení, které již bylo uvedeno? Jinými slovy procesy, ve kterých je tekutina vlastně jen pomocným médiem, ne cílem?
"Regulace obnovy buněk" - Tomuto už vůbec nerozumím.
"Regulace zániku buněk" - A tomuto také ne. Buňky jsou spíše podněcováni k zániku, než aby nezanikali - když se něco pokazí, apoptózou preventivně zanikají, aby neohrozili tělo. Nebo autor myslí buňky nervové? Opravdu nevím.

Po tomto zmatku (přiznávám, že celkem odfláklém, tato kapitola opravdu není něco, co by byla radost rozebírat) následuje zakončení extradlouhou odrážkou:

"V genomu jsou přesně zakódovány časy, kdy má začít bít srdce plodu, kdy se matce začne tvořit mléko, kdy bude mít matka kontrakce, kdy budou růst zoubky, růst vlasů, tempo růstu, sexuální dospívání; vše je precizně načasované. A to jsem určitě nejmenoval všechny procesy."
Žádné časy zakódovány nejsou. Proto taky někdo porodí předčasně, někdo přenáší, někdo samovolně potratí. Někomu rostou zuby dříve a někomu později, někdo má vlasů hodně, někomu nenarostou vůbec, někdo je zakrslý a někdo jak žirafa, někdo ve dvanácti vypadá na dvacet a někdo v necelých dvaceti na dvanáct. Nic není precizní, nic není načasováno, vše se může pokazit, opozdit, přijít předčasně - vše je chybující, vše chybovalo, chybuje a chybovat bude.
Díky bohu (třeba i tomu Vašemu), pane autore, že jste všechny ty procesy nejmenoval, jinak bych se z toho už musela zbláznit.
Teď jedna důležitá věc na zapamatování si pro všechny: genetický kód určuje sekvenci aminokyselin v řetězci, tedy jediná věc, co udává, je primární struktura bílkovin. Žádné časy ani podobné nesmysly.

Tak. toto bylo zdlouhavé a vyčerpávající.

Uzavřené cykly

Tato kapitola je kapitolou "Regulační procesy" v bleděmodrém. Do této kapitoly jsme přivítáni slovy o tom, jestli nám není podezřelé, že do sebe vše tak pěkně zapadá, a že je spousta precizních "uzavřených cyklů" (což je, podobně jako v minulé kapitole pojem "regulační cyklus", univerzální pojem, kterým lze evidentně nazvat vše, co má nějakou fyzikální/chemickou podstatu. Aspoň tedy v této knize). Dále následuje kanonáda odrážek, sympaticky představena jako "několik příkladů v přírodě i v živých organismech".
Snad mi odpustíte, když nebudu každou věc tolik rozpitvávat jako v předchozí kapitole. Vytknu jen to důležité, jelikož Regulační procesy by samy vydaly na samostatný článek.

Máme zde uvedenou "fotosyntézu ve dne i v noci a dýchání člověka", kdy při fotosyntéze kyslík vzniká, oxid uhličitý se zpracovává a u člověka je to naopak. Vzhledem k tomu, že fotosyntéza je v podstatě přeměna na energii chemickou z energie fotonů, kterým se rostlině v noci nedostává, v noci fotosyntéza neprobíhá. Nemluvě o tom, že rostlina dýchá stejně jako člověk, má při tom i stejné příjmy a stejné výdaje jako on. Tento cyklus není asi tak uplně uzavřený.
Dále tu máme koloběh vody v přírodě a tři skupenství vody. Pro případ, že jste zapomněli, tato kniha se má zabývat tím, jak hrozná kravina je evoluce. Evoluce. Vývoj života. A najednou tu máme cyklus vody.
Dále kardiovaskulární oběh. Mohli jste si všimnout, že srdce často udávám jako příklad toho, že vše má za sebou i před sebou nějaký vývoj: obojživelníci s nepřehrazeným srdcem, plazi (s výjimkou krokodýlů) s neúplně přehrazeným srdcem, a konečně ptáci a savci (a krokodýli) s plně vyvinutou přepážkou.
A pozor, teď to začne být zajímavé.
"..oko je citlivé na viditelné spektrum, které je nejkrásnější a to ještě i v barvě (červené, modré a zelené receptory)".
Že je viditelné jsme určili my. Protože ho vidíme. Protože máme to oko, které nic jiného vidět nedokáže (hur dur). Vzhledem k tomu, že nic jiného než viditelné spektrum nevidíme, podle čeho určujeme, že je "nejkrásnější"? Pokud do toho pojmu "nejkrásnější" nebral autor v potaz právě barvy (podle toho, že je pak uvádí odděleně), dá se snad z vlnové délky nějak určit krása? Ráda bych si to poslechla. Když mluvíme o očích a o receptorech pro různé vlnové délky, zmíním motýly, kteří mají o receptor navíc pro takovou vlnovou délku, kterou ani nedokážeme vnímat. A konečně tu jsou straškové, kteří mají fotoreceptory pro 12 různých vlnových délek, ze kterých 9 nedokážeme vnímat.
Jako další tu máme rostliny a to, že jsou schopny se reprodukovat ve zvýšené míře, a jsme poučeni o tom, že kdyby produkovaly jen jedno semínko, vše by tak rychle vzniklo, jako zaniklo. Zajímalo by mě, proč je tento šokující fakt vztahován jen na rostliny, když se týká i živočichů. Také jsem zapomněla, že věta je formulovaná tak, že rostliny mají "..potenciál reprodukovat samy sebe..", což zní, jak kdyby se rostlina klonovala. Ano, vegetativní rozmnožování existuje, ale to je vzhledem k tomu, že dále autor zmiňuje semínko, irelevantní.
Dále se dozvídáme, že trávením vznikají přesně látky, které tělo umí zpracovat. Exkrementy neexistují.
O pár odrážek dál je povídání o trávících šťavách a celkově o tom, že trávící ústrojí vždy odpovídá druhu přijímané potravy, např. že žaludek krávy je uzpůsoben na příjem trávy. I kdyby jsme zapomněli na veškerý vývoj, mohli bychom se zamyslet nad otázkou: Má ta kráva to ústrojí tak uzpůsobené proto, že žere trávu, nebo žere trávu proto, že na to má uzpůsobené ústrojí?
(Pokud by měl kdokoli z čtenářů dotaz na specifickou odrážku, která zde není uvedená, může napsat do komentářů a já se pokusím uspokojivě odpovědět.)
Následuje autorovo rozplývání se nad dokonalostí, precizností a nad tím, jak to vše do sebe krásně zapadá a že by to tak vůbec nemuselo být, kdyby to vše záleželo jen na náhodě.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍSTĚ


Zdroje:
[1] GUYTON, Arthur C a John E HALL. Textbook of Medical Physiology. 11. vydání. Elsevier, 2006. 11; s. 782-784. ISBN 978-0-7216-0240-0
[4] GANONG, William F, et al. Přehled lékařské fysiologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 1995. 681 s. ISBN 80-85787-36-9
[5] KABÁTOVÁ Zuzana, PROFANT Milan a kolektív: Audiólogia. 1. vydání.Grada publishing a.s., 2012. 316 s. ISBN 978-80-247-4173-4
[9] MESCHER, Anthony L. Junqueira's Basic Histology. 12. vydání. United States : McGraw-Hill Education - Europe, 2009. 480 s. ISBN 9780071630207.

Zdroje obrázků:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Danielves Danielves | E-mail | 6. října 2017 v 18:52 | Reagovat

?Essay producing guide
Critical Evaluation
Critical Evaluation
The ability to critically evaluate important information can be an essential ability for postgraduate researchers. This talent is particularly pertinent to the production of literature reviews, where a critical appraisal or analysis from the literature is required.
In this particular section, we suggest by making use of 'PROMPT', a structured technique to critical evaluation of info (Provenance, Relevance, Objectivity, Method, Presentation, Timeliness). Provenance
The provenance of the piece of details (i.e. who produced it? Where did it come from?) may give you a useful clue to its reliability. It represents the ‘credentials’ of the piece of information and facts that guidance its status and perceived value. It is, therefore, very important to be able to identify the author, sponsoring body or source of your facts.
Factors to consider about authors:
Are they acknowledged experts inside the subject area?
Are they respected and reliable resources
Are their views controversial?
Have they been frequently cited by other authors during the discipline
To notice out whether material has become frequently cited requires either prior knowledge or a citation search.
Are they known to have a particular perspective about the topic?
Factors to consider about sponsoring organisations:
What type of organisation is it? Commercial business enterprise, voluntary organisation, statutory body, research organisation?
How properly established is the organisation?
Does the organisation have any vested interests from the subject area being researched?
Factors to consider about the method of publication:
Any individual can publish anything to the world large net or post into a discussion list. This has to be judged on its personal merit and with reference to the author’s credentials.
What do you know of your editor and/or the editorial board and how their editorial policy influences what will be published?
Is the journal properly regarded? Does it have a big rating inside of the Journal Citation Reports? Does this matter?
Is the detail peer reviewed? Plenty of electronic journals do not have a peer assessment practice.
The provenance of the piece of advice is absolutely not a direct clue to its excellent. You will find something called the ‘stable theory’, which suggests that academic function is often valued highly just due to the fact it emanates from the prestigious research group or is published in the prestigious journal. So we should judge specifics on its possess merits. However, provenance could possibly be an indirect clue to the reliability of data - a safety net that gives you the opportunity to check things out. Provenance can affect other people’s confidence on the resources you will be citing.
Relevance
Relevance is really an important aspect of data fine quality. It seriously isn't a property belonging to the info itself, but rather of its relationship to the ought you have identified. It may be a piece of big good info but not relevant to the question that you are asking or the scope of your search. There are various ways in which the knowledge may or may not be relevant to your needs.
Geographical (it may relate to countries or areas which you might be not interested in).
Stage (it may be too detailed/specialised or too general/simple for your degree at which you might be working).
Emphasis (it may not contain the kind of intel that you are seeking - this is often a question of emphasis, which may not be identifiable from the abstract).
A tip for determining relevance is to
be clear about your prerequisites - this will help you to definitely be ruthless in discarding things to the basis of relevance.
try to avoid having to study things in comprehensive - search on the title, abstract or summary, keywords and descriptors. If you ever are evaluating a colossal body of material, learn to skim scan and/or scan related information to get a quick indication of what it is about. For alot more details on reading techniques see the Effective reading webpage from Deakin University.
consider research in context. Do the research benefits make available a unique insight into an aspect of your subject? Do they confirm or refute the findings of other researchers?
Objectivity
In an ideal world, ‘objective’ or ‘balanced’ answers would existing all the evidence and all the arguments, and leave you to definitely weigh this up and draw conclusions. Inside real world, however, we recognise that all important information is presented from the position of interest, although this may not necessarily be intentional. Objectivity, therefore, may be an unachievable ideal.
This implies that the onus is on you, the reader, to establish a critical awareness belonging to the positions represented in what you go through, and to take account of this whenever you interpret the information and facts. It is likewise important to recognise that your have belief methods and opinions will influence your ability to be dispassionate and objectively evaluate guidance.
In some cases, authors may be explicitly expressing a particular viewpoint - this is perfectly valid providing they are explicit about the perspective they represent. Hidden bias or errors of omission, whether or not it is deliberate, tends to be misleading. Consider the following:
Perspectives: do the authors state clearly the viewpoint they are taking?
Opinions: academic articles will often current unsubstantiated theories for discussion. Appearance out for opinion presented as if it had been fact.
Language: tends to be a useful danger sign. Seem out for language which is either emotionally charged or vague.
Sponsorship: whether commercial, political or personal. For example, academic research may be sponsored by industry or government. This does not necessarily make the research less goal but it really may make its interpretation selective. Make sure that all potential vested interests are clearly identified which the sponsors are happy to give obtain to the actual research facts.
When producing a literature evaluate there is certainly a particular onus on you to definitely recognise any selective interpretation of knowledge. You will demand to comment on any significant omissions or biases that you just may encounter in other people’s findings.
Method
For this aspect of PROMPT we do not refer to the evaluation of research methods for each se, but to the tips produced as a result of by making use of particular methods. With your knowledge for the methods applied within your subject area think about the following.
Is it clear how the research was carried out?
Were being the methods best suited?
Ask some elementary questions about sample size and nature, use of control groups, questionnaire develop.
Are the final results produced consistent with the methods stated?
Are the methods suitable for ones needs? Do you want the methods to be the same as yours or different to yours?
Do not assume that when you consider that a research report may be accepted for publication, it is error-free and meets a certain standard. There have been cases of fraudulent research that have successfully fooled the research establishment and been published in large profile journals.
Presentation
The way in which advice is presented has a profound effect around the way we acquire and perceive it. There are various aspects of presentation, any of which, if badly applied, can generate a barrier concerning the message and then the audience.
For example:
choice of colour
choice of font type and size
use of diagrams and photos
lack of or illogical structure
confusing layout
poor use of language
inappropriate or ineffectual creating style
poor reproduction.
Be aware that poor presentation and inappropriate or confusing use of language will hinder your ability to critically evaluate the academic content. Try not to let poor presentation stop you from implementing what might just otherwise be good quality top quality, relevant information and facts.
Timeliness
The date when info was produced or published could possibly be an important aspect of good quality. This will not be really as basic as saying that ‘good’ content has to be up to date; it is dependent on your data will want.
Factors to consider include:
Is it clear once the critical information was produced?
Does the date with the specifics meet my prerequisites?
Is it obsolete? (Has it been superseded?)
RATE THIS RESOURCE:

2 RichardMek RichardMek | E-mail | Web | 12. listopadu 2017 v 23:50 | Reagovat

Doctors have many challenges to face as they are perennially surrounded by patients, diseases, hospital duties and over-extended or odd shift timings. Universally, doctor is considered to be a noble profession and respectable one at that, but a doctor also has to work under immense pressures, emotional strains and other physical challenges.

A regular physician like most of us at some point face will have to deal with personal situations such as important family affairs, family holidays, sickness or pregnancy that may force them to abandon medical duties. At the same time, a hospital or a healthcare facility is also constantly faced with emergency situations that demand all hands on deck round-the-clock. Therefore, every hospital, clinic or nursing home is compelled to hire locum tenens or substitute doctor in order to keep the staffing under control at all times.

In fact, locum doctors are the most valuable asset for the medical community because they provide quality medical care and act as a helping-hand in emergency situations when the medical facilities need them the most.

Unlike regular or permanent doctors, locum doctor jobs are also ideal career options for medical interns and graduates because they offer a wide array of medical exposure in varied medical specialties, work cultures and healthcare systems. Locum jobs are challenging and flexible, thus an increasing number of medical professionals have benefitted from these jobs, so whether one is looking for a family physicians position or in a hospital or in a clinic, locum jobs for doctors are available at all levels and in different healthcare systems.

In addition, being a locum doctor gives a medical professional the control over their working hours, location of work and choice of area of specialisation. Technically, locum positions are not restricted to general physicians but they are also extended to other fields of medical specialisations such as cardiology, neurology and many more.

Travelling can be an integral part of locum jobs, and these distinctive features are a boon for many dedicated medical professionals who are eager to expand their medical careers with loads of multi-cultural medical experiences. The fact that locum agencies in the UK recruit tens of thousands of locums from across the globe in various NHS hospitals, private clinics, nursing homes and other public hospitals speaks volume of the popularity of locum jobs.

Locating or getting a locum tenens job is a simple task as long as you are registered with one of the many reputable locum agencies. These agencies act as the middle man between locum tenens and medical facilities, and they also look after all the details pertaining to travel for locum tenens, accommodation and the nature of locum work.

Thus, maintaining a healthy locum doctor-agency relationship benefits both the parties, and it also increases the probability of getting recommendable employment opportunities and businesses or vice-versa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama