Peter Michalík: Revoluce v evoluci / 1.díl /

8. září 2014 v 22:33 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
Není to tak dávno, co jsem zveřejnila článek o Comfortově dokumentu Evolution vs. God. Nicméně doba přitvrzuje, neuplynuly ani dva týdny a v komentářích na youtube.com jsem našla odkaz na stránku evolutionrevolution.eu. Stránka slouží k propagaci 46ti stránkové e-knihy "Revoluce v evoluci" od Petera Machalíka, kterou lze na stránkách zdarma stáhnout, text je k přečtení právě na online stránkách. Velkou část knihy tvoří půlstránkové obrázky, které v menší velikosti doplňují text na stránkách. Kniha se prakticky zabývá stejnou problematikou, jako již zmíněný dokument; ovšem nestaví na tvrzení, že evoluce vyžaduje slepou víru; kniha je psána sofistikovaněji a více se zaměřuje na podporu inteligentního designu. Už jen proto jsem se rozhodla nesmést tuto stránku/knihu ze stolu s tím, že už jsem se tímto jednou zabývala a netřeba se opakovat.



"Kde je Waldo?", aneb o autorovi a knize

Ráda bych jako obvykle řekla něco málo o autorovi, ovšem není to tak lehké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na stránkách není o autorovi nic, a když tentokrát říkám nic, myslím tím opravdu absolutně nic. Lze jen vydedukovat, že je silně věřící (na základě odkazu na online Svaté písmo a Bibli, který najdeme v online verzi textu hned pod jménem autora). Bohužel narozdíl od Comforta není pan autor figurou propagace kreacionismu, tudíž neexistuje hromada zdrojů, ze kterých o něm lze čerpat informace, a Peter Michalík není nějak unikátní jméno, a tak mezi lidmi tohoto jména najdeme šachového velmistra, programátora, zoologa, hodináře.. nikoho, jehož identitu by hlavně tvořilo to, že napsal e-knihu o inteligentním designu. Jediným přímým vodítkem panu Machalíkovi je jeho profil na portálu sme.sk. Dozvíme se zde, že má iPhone a má ho velmi rád. Jeho příspěvky do diskuzí jsou v souladu s problematikou, kterou se kniha zabývá. Nejednou nazývá evoluční teorii "Darwinovým evolučním omylem". V jednom příspěvku přímo odkazuje na danou knihu. Můžeme si tedy být stoprocentně jistí, že je to právě autor knihy. Stále však nevíme, kdo vlastně tento pán je. Zjistit nejzákladnější informace, jako je věk a povolání, bylo nad mé síly. Tento rodák ze Slovenska také vlastní další domény (nebo na ně minimálně přispívá): mojabiblia.sk, kristus.sk, slovo.sk. Na žádné z nich jsem nenašla o nic víc informací o autorovi, než kdekoliv jinde.

V samotné e-knize najdeme pár řádků o jejím vzniku. Kniha by nám měla údajně detailně ukázat, že evoluce je teorie postavena na zkomolených spekulacích a dokonce by mohla navždy změnit náš pohled na život, vesmír a vůbec. Autor si údajně myšlenky, které v knize zpracovává, zapisoval mnoho let a použité argumenty jsou údajně unikátní a převážnou většinu z nich neslyšel u jiných autorů. Tvorba knihy nebyla jednoduchá, ale s pomocí Boží se ji podařilo vydat (díkybohu za to!). Autor by chtěl knihu publikovat v co nejvíce jazycích a zpřístupnit ji co největšímu okruhu lidí, proto je zcela zdarma, což je od něj velmi pěkné. Konečně se dozvídáme nějakou osobní informaci přímo od autora, a to je jeho číslo účtu, kam může čitatel, pokud se mu kniha líbila, poslat finanční příspěvek, který by pokryl náklady na překlady a další výdaje spojené s distribucí knihy.

Na stránkách najdeme kromě záložek "Evoluce a evoluční teorie" a "Kontakt" také záložku "Charles Darwin". Kromě věcí, jako je Darwinovo datum narození a smrti, zde najdeme tvrzení, že Charles Darwin je známý jako původce teorie o původu života na Zemi, evoluční teorie. To ovšem není pravda. Teorie, která pojednává o vzniku života na Zemi, je teorie evoluční abiogeneze, neboli koacervátová teorie, jejíž autorem je Alexandr Ivanovič Oparin.
Dále zde najdeme fakt, že v době, kdy Darwin psal svoji knihu, nebyly známé poznatky z genetiky, (a také z molekulární biologie, ekologie, genetiky populací, paleontologie, srovnávací embryologie.. pozn. autorky) a tak byla poté rozšířena. Pak tu autor tak nějak naznačuje, že po tom, co byla objevena struktura DNA byla snaha nějak onu evoluci silou navléct na nové poznatky, jakoby se snad tyto dvě věci vylučovaly. Dle autora evoluční teorie vznik a modifikaci DNA nedokáže vysvětlit. Je to pravda, jelikož vznikem DNA se evoluční teorie nezabývá, zabývá se jí již zmíněná Oparinova teorie. Dále tu je tvrzení, že kdyby evoluce opravdu probíhala i teď, pořád by zde pobíhali živočichové i se svými přechodovými stádii. Autor si neuvědomuje, že to znamená, že ti živočichové, co vidíme dnes, mohou být právě tak nějakým přechodníkem. Příjde mi, že jako jednotku evoluce bere jedince, nikoliv druh (aspoň tak chápu, že si to vysvětlil autor, je někdy těžké simulovat myšlení jiných).
Ještě jsem ani nezačala s knihou a máme tu identifikovány a uvedeny na pravou míru tři .. argumenty? Lze tomu tak říkat?

Analýza textu

Knihu budu rozebírat po jednotlivých kapitolách, opět co nejlépe, nejjasněji a nejpřesněji. I tak to vydalo na spoustu textu, a tak jsem se rozhodla rozdělit celou záležitost do několika článků. Kniha je přece jen trošku obsáhlejší a vynesení určitých věcí na světlo bude potřeba relativně hodně informací (v porovnání s kauzou Comfort).

Evoluční teorie

Kapitolu uvádí tvrzení, že se "evoluční teorie učí na základních školách a dokonce na univerzitách (proč dokonce?, pozn. autorky) jako jediná možná teorie vzniku života a to je příčinou tolika ateismu."
Pěkně jedno po druhém. Je pravda, že na základní školu si moc nepamatuji, tudíž nemůžu stoprocentně tvrdit, jak to s tou výukou vzniku života bylo. Pamatuji si jen, že jsme se učili o Velkém třesku (a to snad jen zmínkou, že něco takového bylo). Mám pocit, že vznikem života jsme se nezabývali vůbec, evolucí ano, i když v té nejzjednodušenější formě. Vylučuje se to? Ne. Už jednou jsem zmínila, že evoluční teorie nepojednává o vzniku života, ale o jeho vývoji.
Předpokládám, že autor nezmínil střední školy, jelikož ne každý biologii na střední škole má. Mě se té cti dostalo a tak jsem se hned v prvním ročníku nedoslechla jen o evoluci (=vývoj), ale také o všech možných teoriích i hypotézách vzniku života. Patřila mezi ně naivní abiogeneze, teorie panspermie, již zmíněná teorie evoluční abiogeneze, evoluční kreacionismus a konečně, kreacionismus. Je pravda, že jsme se ní nějak dopodrobna nezabývali, ale ruku na srdce, co na něm chcete probírat, když prakticky stačí přijmout tvrzení, že nadpřirozená síla vše stvořila?
K univerzitám se vyjadřovat nemohu, jelikož nemám dostudováno a tudíž nevím, s čím vším se setkám. Vzhledem k tomu, že se dá studovat teologie, náboženské nauky či religionistika, myslím, že i kreacionismus si tam na své příjde.
A že by vyučování evoluce vedlo k ateismu? Ale prosím. Lidé se k evoluci často přiklánějí i když ji nechápou či nerozumí tak, jak by chápána být měla právě proto, že už v sobě ten ateismus mají, ne naopak. Co se "tlačení ateismu do dětí" týče, osobně mám spíš opačnou zkušenost.

Dále je uvedeno, že Darwin pozoroval několik pěnkav (říká se jim tak, ale ve skutečnosti šlo o zástupce čeledi strnadovitých, [1] pozn. autorky) na Galapágách a sledoval různé tvary zobáčků těchto ptáčků v různých prostředích, přizpůsobené druhu jejich potravy. Autor souhlasí, že pozorování bylo správné. Pak nám naznačuje, že z toho Darwin udělal závěry a celou podstatu jeho teorie. Darwin však nebyl jen na Galapágách a nevyvodil vše jen na základě "několika pěnkav" (pěnkav nebylo několik, bylo jich mnoho. Právě kvůli vysoké konkurenci bylo třeba, aby se přizpůsobily různým zdrojům potravy a snížily tak konkurenci[1], pozn. autorky). Darwin neustále hledal další důkazy a kdyby nebyl vybídnut Alfredem Russelem Wallacem, který nezávisle na Darwinovi na evoluci přišel, aby svoji práci zveřejnil, dnes bychom slyšeli místo nepřesného "Darwinova teorie" další nepřesné "Wallacova teorie" a terčem všem kreacionistů by nebyl Darwin, ale právě Wallace.

Dále zde najdeme jako hlavní dva motory evoluce mutabilitu (definovanou jako náhodnou mutaci nové populace) a selekci. Autor dále udává, že Darwin vyvodil ze svého pozorování závěr, že když dochází k změnám u daných pěnkav, mohly se vyvinout úplně od počátku - "od jediné buňky takto mohl vzniknout život".
- Tady narážíme na jádro pudla, aneb proč považuje autor evoluci za teorii o vzniku života, a ne o jeho vývoji. Nepovažuje jedinou buňku za živou. Všechny jednobuněčné organismy nyní mají existencionální krizi.

Přírodní výběr

Kapitola začíná větou "Přírodní výběr nelze zobecnit" - nemůžu než souhlasit. Ovšem pak tu máme tvrzení, že jedinou metodou evolučního procesu je náhoda a jediným kritériem úspěšnosti je, zda jedinec přežil a informace se předá dalším generacím. Že je určitá vlastnost výhodná a uchová se pro další generace však náhodou není, velkou roli hraje např. vliv prostředí a další. Co se druhého tvrzení týče, záleží na tom, jestli bereme jako jednotku evoluce alelu, jedince či populaci. Alela může být díky přežití jedince posunuta dál, nemusí se však projevit právě proto, že nebyla vhodnou. Organismus má tedy předpoklad pro určitou vlastnost, ale ta nebyla realizována.

"...Uvažujme, že se vyvíjí nový druh v raném stádiu vývoje. Z jedné generace na druhou se událo několik změn, řekněme ve tvaru srdce, v uspořádání ledvin a jiné menší změny. Předpokládejme, že jedinec nepřežil, neboť nové uspořádání ledvin nebylo funkční. Slepá náhoda však ví jedině to, že jedinec nepřežil, ale neví proč! Tedy náhoda se možná bude pokoušet dělat změny na srdci, ale příčinou úmrtí tohoto jedince byly nefunkční ledviny."
Pokud dochází ke změnám na vitálních orgánech, jako jsou srdce a ledviny, nejde o nahodilý rozmar, má to nějaký důvod (jako ostatně každý evoluční postup), jako je změna prostředí. Příkladem může být srdce obojživelníků, které nemá rozdělenou komoru, proto se zde míchá okysličená a neokysličená krev. U plazů už díky plné adaptaci na život na souši vidíme neúplně rozdělené komory (s výjimkou krokodýlů, kteři už mají komory zcela oddělené). U některých jedinců může nastat nějaká chyba a oni uhynou, jsou tu ale pořád další jedinci téhož druhu, u nichž změna nastává taky a úspěšně. Ta změna má důvod a na základě toho nastává. Nechápu, proč by se mělo začít měnit srdce, když je pro dané prostředí a daného živočicha vyhovující. Takhle to nefunguje. Neexistuje žádná náhoda, která by si řekla "aha, tady ten nepřežil, někde je chyba, zkusím nějakou změnu, nevim kde, ale zkusim". Náhoda není nějaká smýšlející síla schopná získat zkušenosti, které by použila na nějakem uplně jiném tvoru. Náhoda je prostě náhoda, a s přírodním výběrem nemá co dělat.
"...A navíc s tímto neúspěšným jedincem se úplně ztratila celá informace o jeho předchozím vývoji."
Za předpokladu, že neexistuje spousta dalších, u kterých proběhla úspěšná změna.

Dále tu máme nějaký statistický příklad, autor však pořád pracuje na základě předpokladu, že vše je podřízlé náhodou. Ještě jednou upozorňuji, že kapitola se jmenuje "Přírodní výběř". Ne mutabilita, kde by daný argument byl víc na místě.

Probíhající evoluce

Opět se zde potýkáme s dalším klasickým argumentem, a to, když evoluce stále probíhá, proč ji nepozorujeme? Proč nevidíme všechny "nepodařené pokusy". Dále máme vyjmenovaných několik živočichů: Leoparda, slona, zebru, člověka - jako dokonalá stvoření, na kterých "nikde není vidět zoufalé pokusy evoluce o vytvoření lepšího nebo nového druhu".
Daná stvoření jsou dokonalá ve smyslu "dokonale přizpůsobená svému dosavadnímu prostředí". Kdyby nastala doba ledová, bylo by uplně jedno, jakou rychlostí dokáže gepard běhat. Zvíře by zahynulo, pro dané prostředí by nebylo připravené. Důležitá by byla hustota jeho srsti, a jedinci, kteří by tímto aspektem disponovali, by přežili a dali život nové generaci gepardů, ze kterých by určité procento mělo hustější srst, než je průměr, a dál už to známe... Evoluce neznamená vylepšování či zdokonalování. Evoluce znamená přizpůsobování.

"Nikde kolem nás nepobíhají polo-ještěři a polo-ptáci, polo-ryby a polo-plazy. NEJSOU NIKDE VIDĚT."
I když celkem zřejmé, stále odvážné tvrzení. Nechte mi ukázat vám pár obrázků.





(Poznámka: Kdo se trochu vyzná v systematice, ví, že reprezentovat tyto živočichy jako mezičlánky je uplně mimo. Každopádně, tito živočichové jsou dobrou ukázkou toho, že kdybychom chtěli hledat něco, co by odpovídalo morfologii těm "mezičlánkům", jak je autor požaduje, určitě bychom je našli. A ne jednoho.)

"...Stavba domu je stejně jako evoluce probíhající proces, neboť v každém okamžiku mohu najít někde na planetě dům v kterémkoliv stadiu výstavby, tedy jako stavební plán, vytyčení stavby, vykopána jáma na základy, hotové základy, základová deska, obvodové zdi, střecha a hotový dům...."
Ne. Ne. A ještě jednou ne.
Že evoluce stále probíhá, znamená, že druhy se stále přizpůsobují svému prostředí a děj není nikdy dokončený. Ne to, že některá stádia tu stále jsou a všechny vedou k určitému cíli. Jednotlivé větve se dávno oddělily a mají svůj nezávislý vývoj. Z dnešních bakterií nikdy nevznikne člověk. A když už mluvím o těch větvích, v této kapitole o tzv. "Stromu života" píše i autor.

"Vezměme si jednu větev od jednobuněčného živočicha po ptáky. Udělejte si čáru od spodku až po toho ptáka na tomto diagramu. Měl bych pozorovat někde na naší planetě ptáka, řekněme orla, v každé fázi vývoje od toho jednobuněčného organismu až po dokonalého orla. Tedy předchůdce orla, jak se mění z vodního živočicha na ptáka. Jak se mu z ploutví tvoří křídla a ze šupin peří. Vždyť evoluce probíhá, tak mělo by to být přece samozřejmé."
Co je na tomhle příkladu špatně je uvedeno výše. A na závěr nesmí chybět odůvodnění, proč nic z popsaného nepozorujeme.
"Proč? Neboť evoluční teorie je nesmysl."
Ne, protože to, jak si vykládáte evoluční teorii, je nesmysl.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ



Zdroje:
[1] Fíla J., Pánek T., Sekereš J.: Tvary v živé přírodě (2011)

Zdroje obrázků:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama