Kreacionismus

2. srpna 2015 v 20:05 | The Wretched Egg |  Život, vesmír a vůbec


Jako kreacionismus nazýváme přesvědčení, že vesmír, případně i život vznikl zásahem nějaké vyšší moci. [1] Termín "kreacionismus" jako takový byl poprvé použit v dopise Charlese Darwina v roce 1856 [6] a začal používat ve spojení s křesťanskými fundamentalisty v roce 1929, i když bylo používáno i jinými náboženskými skupinami, kteří věří v jiný koncept kreace. [2][3] Dnes je již známo, že i mezi kreacionisty se názory na stvoření liší, a spojuje je myšlenka, že vesmír byl stvořen vyšší mocí. [4][5]
Jak už bylo zmíněno, kreacionismus zahrnuje několik typů. V průběhu let proběhlo několik pokusů rozřadit tyto typy do několika kategorií, vytvořit jakousi "taxonomii" pro kreacionismus. Toto rozřazení je provedeno na základě toho, co mají jednotlivé skupiny kreacionistů společné.
 

Peter Michalík: Revoluce v evoluci /5. díl/

21. července 2015 v 4:11 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
V předchozím díle naší dlouhé cesty za rozluštěním polopravd, omylů a mýtů e-publikace Revoluce v Evoluci, jsme si ukázali, že mutace chybují a nejsou neomylné. Poté jsme se dozvěděli, že změnit něco na živé hmotě není tak jednoduché, jako změnit něco na plastelíně, a byli jsme lingvisticky obohaceni o slovo "funkcionalita". Přirovnání z výpočetní techniky střídala mutabilita, která je akceptovatelná v rámci jednoho druhu, ale přeměna jednoho druhu na jiný je nepřípustná; aniž by bylo řečeno, kde je ta hranice, kdy je živočich stále jedním druhem a kdy už jiným? Ukázali jsme si, že mezidruhové křížení je možné, že s genovými manipulacemi to není tak horké, jak je prezentováno a že archeologické a antropologické nálezy se dají interpretovat různě, ale existuje řada metod, jak určit, která interpretace je pravděpodobnější, než jiná.
Tento díl je dílem posledním, bude věnován většímu množství kratších kapitolek, které vyplňují zbytek této knihy, a zároveň obsahuje shrnutí toho, co jsme si z knihy (ne)odnesli.


Peter Michalík: Revoluce v evoluci /4. díl/

17. července 2015 v 20:20 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
Po téměř osmi měsících se vracím, a to s pokračováním kauzy "Revoluce v evoluci" (též známo jako kauza Michalík), zdlouhavější slovenské verze kauzy Comfort. Připomeňme si, co jsme se dozvěděli v posledních třech kapitolách, tedy ve třetím díle.
Verze pro ty, co neradi čtou: Nic.

Třetí díl byl napěchován úžasem nad jistými procesy, nad tím, jak vše krásně funguje a jak je vše perfektní. Na druhé straně byl také plný pochybování o tom, že by snad něco tak super mohlo vzniknout bez boha. Nemyslitelné!
Po snaze osvětlit, jak vybrané procesy fungují a proč je toho tolik schováváno za odborné termíny nastalo jedno velké nepochopení - totiž nepochopení toho, co se nám vlastně autor snaží sdělit - ne celek, spíš jednotlivé formulace byly velmi vágní, někdy dokonce jmenované procesy snad uplně vymyšlené. Moudrostí, kterou by si měl každý ze třetího dílu odnést, je, jakou informaci v sobě má zakódovanou DNA.
Třešničkou na dortu byla genialita oka a to, že je navrženo právě tak, abychom viděli viditelné spektrum, které je zároveň nejkrásnější. Protože kdybychom viděli jiné spektrum, než to, které jsme definovali jako viditelné, určitě bychom byli pěkně v pytli a neviděli nic, že? A ještě se připravit o tu krásu, kterou dokáže posoudit jen pan Michalík, který je nejspíš straškem pavím.
Poznámka: Čím jdete do knihy hlouběji, tím větší bludy naleznete. Samozřejmě se opakují stejné věci pořád dokola a podobně. Proto se uchýlím k tomu, že už nebudu o všem tak zdlouhavě psát; odkáži na předchozí díly, popřípadě utrousím nějakou hořkou poznámku.

 


...aneb co nás čeká v budoucnu

4. ledna 2015 v 0:24 | The Wretched Egg |  Infinitum
Tato rubrika slouží jako odškrkávací seznam věcí, které musím na blogu doplnit. Zároveň sem můžete do komentářů vkládat své návrhy na témata a konkrétní věci, o kterých mám psát, popřípadě problematiky, které vás zajímají a máte pocit, že bych se k nim mohla nějak rozumně vyjádřit.


Peter Michalík: Revoluce v evoluci / 3.díl /

15. listopadu 2014 v 21:00 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
V předchozím díle jsme pokračovali v rozboru e-knihy Petera Machalíka, Revoluce v evoluci. Znovu jsme se setkali s evergreeny, jako je slepá náhoda, přechodná stádia v současnosti či vývoj jako nástroj ke zdokonalování organismu jako takového. Byli jsme autorem poučeni pomocí jeho rychlokurzu genetiky, ke kterému jsme provedli několik komentářů a upřesnění a přidali jsme několik detailů. Řekli jsme si něco o nekódující DNA a o tom, jak skutečně může potvrzovat evoluci. Na druhou stranu jsme si řekli čím by mohl být způsoben fakt, že krytosemenné rostliny mají mnohonásobně delší genetickou informaci než člověk. Zajímavou vložkou byl vývoj peří a křídel u dinosaurů. Konečně jsme si řekli, jak se to má s mutacemi a zmínili jsme další hybné síly evoluce. Velkou roli sehrálo jakési "to" několikrát použito autorem, které nejspíš pro nás všechny zůstane navždy záhadou.
V tomto díle nás čeká bohužel vysoce faktografický rozbor několika dalších kapitol (a mé znalosti histologie a organologie jsou omezené, tudíž k napsání tohoto článku bylo použito mnoho zdrojů), které se však skládají hlavně z odrážek s různými pojmy. Pochopím tedy, když článek nebudete považovat za jeden z nejzáživnější, ani pro mě nebylo moc záživné ho psát. Zároveň je někdy důležité brát článek v kontextu s knihou (ostatně jako vždy), protože někdy se může zdát můj monolog, např. o slzném aparátu, tak trošku nesmyslný.
Pozn.: Tento článek jsem rozepsala v září a vracím se k němu nyní, v listopadu. Proto je možné, že se bude měnit styl psaní.


Peter Michalík: Revoluce v evoluci / 2.díl /

12. září 2014 v 1:28 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
V minulém díle jsme se dozvěděli (?) něco málo o autorovi knihy, Peteru Machalíkovi, o knize a o tom, že nám může otevřít oči. Dále jsme si rozebrali záložku "Charles Darwin", která je na stránkách evolutionrevolution.eu, a první tři kapitoly knihy: "Evoluční teorie", "Přírodní výběr", "Probíhající evoluce".
Poukázali jsme na fakt, že je důležité rozlišovat vznik a vývoj. Dále jsme uvedli na pravou míru jak je to s přechodnými stádii, s přírodním výběrem, s "vylepšováním druhů", vždy v kontextu s knihou. Dokonce jsme nalezli pár příkladů, které by mohli uspokojit tolikrát vyřčený požadavek po přechodných stádiích v rámci základních skupin živočichů ("poloryby", "poloplazi", "poloptáci"...). Došli jsme na základní chyby v autorově chápání evoluce a opravili jeho "Proč? Neboť evoluční teorie je nesmysl." na "Ne, protože to, jak si vykládáte evoluční teorii, je nesmysl".
V tomto díle budeme pokračovat s vychytáváním polopravd, omylů a mýtů v dalších kapitolách knihy.


Peter Michalík: Revoluce v evoluci / 1.díl /

8. září 2014 v 22:33 | The Wretched Egg |  Ad absurdum
Není to tak dávno, co jsem zveřejnila článek o Comfortově dokumentu Evolution vs. God. Nicméně doba přitvrzuje, neuplynuly ani dva týdny a v komentářích na youtube.com jsem našla odkaz na stránku evolutionrevolution.eu. Stránka slouží k propagaci 46ti stránkové e-knihy "Revoluce v evoluci" od Petera Machalíka, kterou lze na stránkách zdarma stáhnout, text je k přečtení právě na online stránkách. Velkou část knihy tvoří půlstránkové obrázky, které v menší velikosti doplňují text na stránkách. Kniha se prakticky zabývá stejnou problematikou, jako již zmíněný dokument; ovšem nestaví na tvrzení, že evoluce vyžaduje slepou víru; kniha je psána sofistikovaněji a více se zaměřuje na podporu inteligentního designu. Už jen proto jsem se rozhodla nesmést tuto stránku/knihu ze stolu s tím, že už jsem se tímto jednou zabývala a netřeba se opakovat.


Dronte mauricijský

3. září 2014 v 1:32 | The Wretched Egg |  In Memoriam

Dronte mauricijský (Raphus cucullatus) je lépe znám pod svými přezdívkami, "blboun nejapný" či "dodo", které dostal od námořníků proplouvajících kolem drontova domova - ostrova Mauricia, ležícího asi 500 mil východně od Madagaskaru. Žil zde zejména v lesích. [1] Díky faktu, že na Mauritiu žil odděleně a neměl téměř žádné přirozené predátory, se přizpůsobil životu na zemi - zakrněla mu křídla, stavěl si z trávy hnízda na zemi. Do těchto hnízd snášela samička jediné vejce. Také díky absenci predátorů nebyl zvyklý chránit svůj život, což se mu stalo osudným. [3] Ze známých ptáků jsou mu nejblíže příbuzní měkkozobí - holubi a hrdličky. [1,2,3]

Želvušky, "vodní medvídci"

29. srpna 2014 v 17:58 | The Wretched Egg |  Bizarní až krásné


Želvušky (Tardigrada) jsou samostatným kmenem mikroskopických živočichů.
Kromě svého latinského jména, který se překládá jako "pomalí chodci", mají další přezdívky, například "vodní medvídci" nebo "mechová prasátka", [2] oboje odvozené z faktu, že želvušky lze najít ve vlhkých plochách, nejsnáze právě na mechu. Je popsáno přes 1000 druhů želvušek, odhaduje se však, že celkový počet druhů je až desetkrát tolik. [1] Zde najdete aktuální seznam všech známých druhů želvušek.
Jejich evoluční původ je téměř záhadou - je dochováno jen málo fosílií. Molekulární i tradiční taxonomie napovídají, že jejich nejbližšími příbuznými jsou buď hlístice nebo členovci. Jsou prastarou skupinou živočichů - jejich nejstarší fosílie pochází z období poloviny kambria (před asi půl miliardou let). [3]


Strašek paví, "krevetí zabiják"

25. srpna 2014 v 20:18 | The Wretched Egg |  Bizarní až krásné


Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) je mořský korýš, kterému se v Austrálii přezdívá "zabiják krevet".
Potápěči mu dali další přezdívku - "rozněcovač palců", díky tomu, jak relativně jednoduše dokáže mrzačit drobnější části těla. Jakožto dravci používají silná klepeta, kterými útočí a zabíjí kořist nabodáváním, omráčením či roztrháním. [1]
Straškové jsou běžně k nalezení kolem útesů v tropech a subtropech, [1] straška pavího můžeme najít v Indo-Tichém oceánu, jižně od Japonska, severně od Austrálie a v oblasti mezi východní Afrikou a Guamem. [2] Žijí solitárně, většinou se skrývají ve skalních útvarech nebo hrabou složité tunely v mořském dně [1] (v hloubce 3 - 40 metrů, většinou v rozmezí 10 - 30 metrů)[2]. Své příbytky si často budují v blízkosti základů korálových útesů, na písčitém či štěrkovém základu. [2] Mimo lov či přemístění málokdy opouští svá doupata.[1]

Kam dál